|
|
Analýza možnosti užití III. a IV. generace jaderných reaktorů v ČR
Gajdzica, Lukáš ; Kopřiva, Radek (oponent) ; Kopřiva, Radek (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou možností užití jaderných reaktorů III. a IV. generace v České republice. Úvodní část se zabývá základními principy jaderné energetiky a palivovým cyklem, který s problematikou úzce souvisí a jeho vývoj a aplikace v praxi bude mít významný vliv jak na výběr budoucích typů jaderných reaktorů IV. generace, tak na otázku vypořádání se s použitým jaderným palivem. V dalších částech se diplomová práce zabývá současným stavem jaderné energetiky v České republice, porovnává konkrétní vybrané typy jaderných elektráren III. generace a obecně popisuje jaderné reaktory a elektrárny IV. generace. Závěrečná část práce se zaměřuje na otázky týkající se možnosti výstavby nových bloků jaderných elektráren v České republice a uvádí konkrétní doporučení z pohledu autora.
|
|
|
Faktory limitující životnost jaderných elektráren s tlakovodními reaktory
Křivánek, Robert ; Kolat, Pavel (oponent) ; Liszka, Ervin (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza stavu připravenosti jaderných elektráren (JE) na dlouhodobý provoz (LTO z anglického Long Term Operation) na základě výsledků SALTO (Safety Aspects of Long Term Operation) peer review servisu IAEA, analýza nejvýznamnějších poruch, havárií a provozních zkušeností s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na případy způsobené stárnutím zařízení a identifikace hlavních staveb a komponent limitujících životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možných opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Na základě výsledků SALTO peer review servisu IAEA byla provedena analýza hlavních nedostatků a opatření JE v připravenosti na bezpečný LTO se zaměřením na témata, jejichž hlubší znalost je důležitá pro budoucí přesnější určení technických faktorů limitujících životnost jaderných elektráren. Hlavní nedostatky a opatření ve fázi přípravy na prodloužení doby provozu a nejdůležitější technická nápravná opatření jsou shrnuty v kapitole 4.5. Samostatně jsou zde diskutovány hlavní nedostatky a nejdůležitější technická nápravná opatření v oblasti řízení stárnutí staveb a komponent. Historie závažných poruch a provozních zkušeností elektráren s reaktory typu PWR/VVER z hlediska stárnutí staveb a komponent je analyzována v kapitole 6.2. Výsledkem je statistická analýza událostí spojených se stárnutím, přehled nejvýznamnějších poruch reaktorů PWR/VVER s vlivem na jejich životnost, statistický přehled a diskuze nejvýznamnějších degradačních mechanismů a další důležité poznatky z historie závažných poruch a provozních zkušeností. V kapitole 6.3 je provedena analýza faktorů limitujících provoz jaderných elektráren s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na stavby a komponenty potencionálně limitující životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možná opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Závěrem jsou shrnuty hlavní důvody odstavení JE (skutečné a potencionální) při provozu po dobu 40, 60 a 80 roků a opatření pro zajištění jejich požadované životnosti.
|
|
|
Mezivýměník tepla sodík - sodík
Kupčík, Petr ; Martinec, Jiří (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezivýměníků tepla v jaderných elektrárnách. První část je věnována analýze a rozdělení konstrukčních provedení mezivýměníků u komerčních a experimentálních elektráren. V další části je popsán postup tepelného, hydraulického a pevnostního výpočtu při navrhování mezivýměníků . Na závěr byl proveden návrh smyčkového mezivýměníku pro zadané parametry.
|
|
|
Ekologické problémy energetiky ČR
Šilar, Martin ; Bok, Jaromír (oponent) ; Matoušek, Antonín (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá současným stavem zdrojů elektrické energie v České republice a jejich návazností na ekologii. V úvodní kapitole je současný stav energetiky charakterizován. Kapitola obsahuje informace o dosavadním vývoji a struktuře instalovaného výkonu a množství vyrobené či spotřebované energie.V další kapitole je popsán obecný vliv energetiky na životní prostředí. Dále je uvedena stručná charakteristika stávajících zdrojů energie a jejich přímá návaznost na sledované ekologické problémy. Praktickou částí práce je orientační výpočet emisí u patnácti největších uhelných elektráren v České republice. Závěrečná kapitola obsahuje informace o evropské legislativě, která se zabývá snižováním oxidu uhličitého. Jsou zde také uvedena plánovaná opatření pro snížení emisí oxidu uhličitého v České republice.
|
|
|
Zapojení českých jaderných elektráren do systému regulace činného výkonu
Kostečka, Jan ; Martinec, Jiří (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zapojení českých jaderných elektráren do české energetické sítě, ale především do evropské sítě a jejich přizpůsobení. Vliv rozšíření obnovitelných zdrojů elektrické energie vytváří nesymetrii v síti a vznikají místa s přebytkem elektrické energie a místa s nedostatkem elektrické energie. Toky elektrických energii mohou ovlivnit zabezpečení a celkovou bezpečnost distribučního vedení. Přílišné přetěžování může způsobit až jejich zhroucení. Proto tato práce je zaměřena řešením a zamezení tohoto problému a minimalizování těchto možných škod. Vliv energetické revoluce má však na tyto přetoky energie v síti obrovský podíl. Neregulovatelný větrný a solární zdroj elektrického proudu může oblastně vytvořit oblast přepětí a tok této energie putuje do míst s nedostatkem elektrického výkonu. Regulace má velký vliv na palivo. Tato odpadlá výroba by mohla prodloužit palivový cyklus, nebo rozšířit kampaň na víc let, minimálně o rok. Výpočty lze ukázat množství paliva, které lze ještě použít a tím ekonomicky zvýšit výnos a zvýhodnění podmínek pro prodloužení životnosti reaktorových bloků.
|
|
|
Zdroje elektrické a tepelné energie
Kosek, Stanislav ; Pitron, Jiří (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Cílem této semestrální práce je seznámení s různými typy zdrojů elektrické energie v České republice. Budu se zabývat elektrárnami, nacházejícími se v ČR a zmíním i elektrárny, které u nás nemají takový potenciál využití jako jinde ve světě. Zhruba třetinové zastoupení mají v ČR jaderné elektrárny, které jsou pro okolní prostředí méně škodlivé než elektrárny tepelné. Je to způsobené tím, že jaderné elektrárny vypouštějí do ovzduší pouze vodní páry z chladicích věží, kdežto komíny tepelných elektráren odcházejí do ovzduší různé škodlivé plyny i přes snahu je co nejvíce zredukovat. Dále už zmíněné tepelné elektrárny, které k výrobě elektrické energie potřebují převážně fosilní paliva, jako jsou černé nebo hnědé uhlí. Některé z těchto elektráren jsou navržené tak, aby mohly spalovat biomasu, jako je například dřevní štěpka, kůra a jiný odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Nakonec jsou tu obnovitelné zdroje energie, které se jeví jako nejčistší zdroj elektrické energie. Ovšem tenhle typ má jeden háček: Nelze je stavět všude. Jako příklad uvedu větrnou elektrárnu. Tento typ elektrárny není efektivní postavit tam, kde fouká málo, proto se obvykle staví na výše položených místech.
|
|
|
Nuclear Power Plants Design and Safety: A Case Study of the Temelín Nuclear Power Plant
Marečková, Kristýna ; Baumgartnerová, Alena (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
The bachelor’s thesis is a case study of the Temelín nuclear power plant. It aims to describe the design, operating principle, and safety measures of the Temelín nuclear power plant, compare the design and safety measures of selected nuclear power plants in and outside the Czech Republic and discuss the advantages and disadvantages of the Temelín nuclear power plant compared with other selected nuclear power plants. The thesis is based on a literature review of different sources to ensure its maximum validity. The sources included scholarly books, articles, brochures, online lectures, virtual tours, and internal learning materials. It can be concluded that the Temelín nuclear power plant is maintained at a high safety standard by the State Office for Nuclear Safety and its operators. Although the design has many advantages, there are some minor disadvantages that, however, do not have any significant influence on the nuclear power plant safety.
|
|
|
Faktory limitující životnost jaderných elektráren s tlakovodními reaktory
Křivánek, Robert ; Kolat, Pavel (oponent) ; Liszka, Ervin (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza stavu připravenosti jaderných elektráren (JE) na dlouhodobý provoz (LTO z anglického Long Term Operation) na základě výsledků SALTO (Safety Aspects of Long Term Operation) peer review servisu IAEA, analýza nejvýznamnějších poruch, havárií a provozních zkušeností s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na případy způsobené stárnutím zařízení a identifikace hlavních staveb a komponent limitujících životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možných opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Na základě výsledků SALTO peer review servisu IAEA byla provedena analýza hlavních nedostatků a opatření JE v připravenosti na bezpečný LTO se zaměřením na témata, jejichž hlubší znalost je důležitá pro budoucí přesnější určení technických faktorů limitujících životnost jaderných elektráren. Hlavní nedostatky a opatření ve fázi přípravy na prodloužení doby provozu a nejdůležitější technická nápravná opatření jsou shrnuty v kapitole 4.5. Samostatně jsou zde diskutovány hlavní nedostatky a nejdůležitější technická nápravná opatření v oblasti řízení stárnutí staveb a komponent. Historie závažných poruch a provozních zkušeností elektráren s reaktory typu PWR/VVER z hlediska stárnutí staveb a komponent je analyzována v kapitole 6.2. Výsledkem je statistická analýza událostí spojených se stárnutím, přehled nejvýznamnějších poruch reaktorů PWR/VVER s vlivem na jejich životnost, statistický přehled a diskuze nejvýznamnějších degradačních mechanismů a další důležité poznatky z historie závažných poruch a provozních zkušeností. V kapitole 6.3 je provedena analýza faktorů limitujících provoz jaderných elektráren s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na stavby a komponenty potencionálně limitující životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možná opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Závěrem jsou shrnuty hlavní důvody odstavení JE (skutečné a potencionální) při provozu po dobu 40, 60 a 80 roků a opatření pro zajištění jejich požadované životnosti.
|
|
|
Hodnocení spolehlivosti lidského činitele v procesní průmyslu
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.
Dnes se lidský činitel stal běžným tématem v mnoha odvětvích lidských aktivit. Jde například o vojenský sektor a armádu, protože nesprávné použití zbraňových systémů či jejich vědomé zneužití je považováno za velice závažnou hrozbu. Z pohledu civilního provozu se jedná především o provozování jaderných elektráren, chemických podniků, leteckou dopravu, ale i zdravotnictví, kde je kladen velký důraz na spolehlivost (a přesnost) člověka.
Plný text:  PDF
|
|
|
Zdroje elektrické a tepelné energie
Kosek, Stanislav ; Pitron, Jiří (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Cílem této semestrální práce je seznámení s různými typy zdrojů elektrické energie v České republice. Budu se zabývat elektrárnami, nacházejícími se v ČR a zmíním i elektrárny, které u nás nemají takový potenciál využití jako jinde ve světě. Zhruba třetinové zastoupení mají v ČR jaderné elektrárny, které jsou pro okolní prostředí méně škodlivé než elektrárny tepelné. Je to způsobené tím, že jaderné elektrárny vypouštějí do ovzduší pouze vodní páry z chladicích věží, kdežto komíny tepelných elektráren odcházejí do ovzduší různé škodlivé plyny i přes snahu je co nejvíce zredukovat. Dále už zmíněné tepelné elektrárny, které k výrobě elektrické energie potřebují převážně fosilní paliva, jako jsou černé nebo hnědé uhlí. Některé z těchto elektráren jsou navržené tak, aby mohly spalovat biomasu, jako je například dřevní štěpka, kůra a jiný odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Nakonec jsou tu obnovitelné zdroje energie, které se jeví jako nejčistší zdroj elektrické energie. Ovšem tenhle typ má jeden háček: Nelze je stavět všude. Jako příklad uvedu větrnou elektrárnu. Tento typ elektrárny není efektivní postavit tam, kde fouká málo, proto se obvykle staví na výše položených místech.
|
host ::
RSS.